Vodovod a kanalizace

Veřejný vodovod a kanalizace

Město Žulová provozuje veřejný vodovod, který slouží k zásobování města Žulová, obce Skorošice-Nýznerov pitnou vodou z vlastního zdroje a zároveň k předání pitné vody obci Kobylá nad Vidnávkou.

Tlaková splašková kanalizace vybudována městem Žulová zajišťuje vypouštění odpadních vod do stokové sítě obce Skorošice části Nýznerov, která je napojena na tlakovou splaškovou kanalizaci města Žulová, a vypouštění odpadních vod do stokové sítě města Žulová. Veškeré odpadní vody jsou kanalizací odváděny na čistírnu odpadních vod Žulová.

Vlastník a  provozovatel vodovodu:                     

Město Žulová

Hlavní 36, 790 65 Žulová

IČ: 00303682

Tel: +420 584 437 129
E-mail: podatelna@mestozulova.cz

Datová schránka: j5ub744

Identifikační číslo majetkové evidence:  

7102-797804-00303682-1/1              přiváděcí řad

7102-797804-00303682-1/2              rozváděcí řad

7102-797804-00303682-1/3              rozváděcí řad Boží hora

7102-797804-00303682-1/4              rozváděcí řad lokalita starost

7102-776904-00303682-2/1              vodojem

7102-776904-00303682-2/2              ATS

 

Vlastník a provozovatel kanalizace a ČOV Žulová:

Město Žulová
Hlavní 36, 790 65 Žulová
IČ: 00303682

IČ: 00303682

Tel: +420 584 437 129
E-mail: podatelna@mestozulova.cz

Datová schránka: j5ub744  

Identifikační číslo majetkové evidence stokové sítě (podle vyhlášky č. 428/2001 Sb., v platném znění):

Kanalizace Žulová

7102-797804-00303682-3/1

Identifikační číslo majetkové evidence čistírny odpadních vod (podle vyhlášky  č. 428/2001 Sb., v platném znění):

ČOV Žulová

7102-797804-00303682-4/1

 

·           Cena vodného a stočného:

S účinností od 01.01.2025 byly schváleny dne 25. 09. 2024 Zastupitelstvem města Žulová ceny ve výši:

• vodné 25,- Kč / m3 vč. DPH
• stočné 37,- Kč / m3 vč. DPH

·                   Porovnání všech položek výpočtu ceny pro stočné a dosažené skutečnosti    v předchozím kalendářním roce

 

Ø  viz. složka Vodovody a kanalizace » Porovnání na MZe 2025

 

·                    Plánová kalkulace stočného na rok 2026

 

 

 

 

VODOVOD

·       Kvalita vody

 

• Informace o chemických látkách a chemických směsích použitých při úpravě a hygienickém zabezpečení vody

 

K zajištění zdravotní nezávadnosti pitné vody je prováděna dezinfekce chlornanem sodným (Wetter chlornan sodný), který obsahuje min. 18,0 % aktivního chloru.

 

·      Jakost dodávané pitné vody

 

Jakost dodávané pitné vody je definována §3 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.

Limity, rozsah a četnost sledovaných jednotlivých ukazatelů jakosti pitné vody stanovuje vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu           a četnost a rozsah kontroly pitné vody v platném znění.

 

Výsledky rozborů pitné vody – 2026

Ø  viz. složka Vodovody a kanalizace » Rozbory vody

 

·           Posouzení rizik při výrobě a distribuci pitné vody

 

Posouzení rizik podle §3, odst. 1), písm. f) zákona č. 258/200 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, pro výrobu a distribuci pitné vody bylo zpracováno v roce 2025 a schváleno Krajskou hygienickou stanicí Olomouckého  kraje se sídlem v Olomouci, územní pracoviště Šumperk dne 5.12.2025 Čj KHSOC/47337/2025/SU/HOK. V případech, kdy byla v rámci analýzy, identifikována rizika, u nichž je nezbytné přijmout nápravná a kontrolní opatření, byla tato opatření definována a budou průběžně zajišťována.

 

·         Způsob zjišťování množství dodané pitné vody

 

 - odečtem vodoměru 1 x ročně

- směrnými čísly dle vyhlášky 428/2001 Sb.

 

·         Technické požadavky na vnitřní vodovod a na vodovodní přípojky

 

Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení                                z vodovodního řadu k vodoměru. Vodovodní přípojku pořizuje na své náklady odběratel (majitel nemovitosti), není-li dohodnuto jinak, a stává se tak jejím vlastníkem.

 

Vnitřní vodovod je potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě a navazuje                     na konec vodovodní přípojky. Vnitřní vodovod je součástí budovy.

 

A) Vodovodní přípojka se navrhuje a provádí ve spolupráci s provozovatelem vodovodu                          pro veřejnou potřebu.

Bez kladného vyjádření provozovatele nelze novou vodovodní přípojku nebo úpravy                      na stávající vodovodní přípojce či na vnitřním vodovodu realizovat.

 

B) Projektová dokumentace na vodovodní přípojku nebo její úpravy a na vnitřní vodovod nebo jeho úpravy musí obsahovat tyto náležitosti:

 - technickou zprávu

- výpočet potřeby vody dle ČSN 736655 a výpočet potřeby požární vody dle ČSN 73 0873

-popis případných jiných zdrojů vody (např. domovní studna)
- přehlednou situaci v měřítku 1:500 (případně 1:250) včetně zákresu přilehlých objektů a inženýrských sítí v místě křížení, či v souběhu, zakreslených v katastrální mapě

- půdorys v měřítku 1:50 (případně 1:100) včetně uvedení světlosti a materiálu přípojky

- podélný profil vodovodní přípojky

- kladečské schéma vodovodní přípojky a vnitřního vodovodu

- výkres umístění vodoměrné sestavy

- stavební výkres vodoměrné šachty (v případě, že vodoměrná sestava není umístěna do nemovitosti)

 

 

 

C) Projekční řešení vodovodní přípojky a vnitřního vodovodu musí respektovat tyto požadavky:

 

a) Pro jednu nemovitost se zřizuje zpravidla pouze jedna vodovodní přípojka.

b) Ochranné pásmo vodovodní přípojky je 1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí na obě strany.

     V tomto prostoru je možné provádět stavební práce jen se souhlasem provozovatele vodovodu.

c) Minimální odstupové vzdálenosti od ostatních sítí musí splňovat ČSN 73 6005

d) Vodovodní přípojka nesmí být propojena s potrubím jiného vodovodu (s jiným zdrojem vody). V případě, že vodovod pro veřejnou potřebu není jediným zdrojem vnitřního vodovodu, musí být přívod vody z vodovodní přípojky ukončen volným výtokem dle ČSN EN 1717.

e) Potrubí musí být uloženo do nezámrzné hloubky, dle určení projektanta přípojky.

f) Vodovodní přípojka musí být přímá bez ohybů a lomů.

g) Materiál použitý na výstavbu vodovodní přípojky musí být zdravotně nezávadný dle vyhlášky č. 409/2005 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody (v platném znění). Použitý materiál musí být doložen atesty            v českém jazyce. Pro nově budované vodovodní přípojky je možné použit materiál polyethylen (PE), u přípojek světlosti DN 80 a vyšší lze použít potrubí i z tvárné litiny. Vybrané přípustné materiály pro vnitřní vodovod uvádí Příloha A ČSN EN 806-2.

h) Potrubí z olova nebo mědi jsou pro vodovodní přípojky a vnitřní vodovod nevhodné, nesplňují výše uvedenou vyhlášku a nesmí být na přípojky používány.

i) Pro prostup zdí, podlahou, základem, stěnou šachty je nutné potrubí přípojky umístit                    do chráničky.

j) Vodoměrná sestava je umísťována do vodoměrné šachty, pokud není líc budovy odběratele shodný s hranicí pozemku odběratele nebo je-li délka přípojky větší než 20 m od napojení                 na vodovodní řad nebo je-li délka vodovodní přípojky od hranice pozemku větší než 10 m.      Do objektů je možné vodoměrnou sestavu umístit za první obvodovou zeď.

k) Vodoměrnou šachtu je možné umístit těsně za hranicí pozemku (oplocení).

l) Umístění vodoměrné sestavy musí umožňovat snadný přístup pro čtení, montáž, údržbu a demontáž.

 

D)  Vlastní připojení nově vybudované vodovodní přípojky na vodovodní řad                                     či na předbudovanou část vodovodní přípojky může provést pouze provozovatel vodovodu. Připojení je možné po kolaudaci vodovodního řadu. Podmínkou připojení je uzavření smluvního vztahu s provozovatelem vodovodu, osazení vodoměru a doložení geodetického zaměření skutečného provedení vodovodní přípojky provozovateli.

 

·         Možnost přerušení nebo omezení dodávek pitné vody

 

Možnost přerušení nebo omezení dodávky pitné vody uvedením způsobu náhradního zásobování pitnou vodou, popřípadě o plánované odstávce a omezení dodávky pitné vody související s údržbou nebo plánovanými opravami a způsob jejich oznámení.

Přerušení dodávky vody se řídí zákonem 274/2001Sb. o vodovodech a kanalizacích v platném znění.

Náhradní zásobování pitnou vodou je určena cisterna.

Opravy či odstávky jsou oznámeny vyvěšením na webových stránkách města  a rozhlasem.

·          Možnosti snížení spotřeby vody:

Možnosti snížení spotřeby vody a jejího efektního využití v souladu s místními podmínkami:

• nezanedbávejte pravidelnou údržbu zařízení v nemovitosti, opravte kapající kohoutek, protékající toaletu,
• instalujte modernější toaletu, která rozlišuje dva druhy splachování,
• sprchujte se, nenapouštějte vanu
• používejte úsporné sprchové hlavice a termostatické kartuše
• nakupujte pračky a myčky nádobí s nízkou spotřebou vody
• myčku a pračku pouštějte ve chvíli, kdy je plná
• používejte úsporné mycí a prací programy

 

 

 

·         Zdravotní rizika související se stagnací vody:

Neteče-li voda delší čas, říká se, že stagnuje.

Stojatá voda podporuje tvorbu biofilmu a množení zárodků infekčních chorob. Ke stagnaci vody dochází ve všech úsecích s nízkým nebo nulovým průtokem, tedy v takzvaných mrtvých úsecích potrubí.

Když voda delší čas neteče, říká se, že stagnuje. Stagnující voda je srovnatelná s potravinou s prošlým datem spotřeby. Nemusí sice nutně prodělat negativní změny, ale tyto změny proběhnout mohou a nemusí být bezprostředně patrné pouhými smysly. Jestliže voda stagnuje v potrubí, může do sebe přijmout látky obsažené v materiálu, z něhož jsou potrubí zhotovena, a také z kovových částí instalací, které podléhají korozi. Tím se za určitých okolností může během několika málo hodin kvalita pitné vody zhoršit. Po delší době stagnace se mohou negativně projevit i mikrobiální vlivy z biofilmů (biofilmy jsou systémově podmíněné usazeniny a produkty látkové výměny zdravotně nezávadných bakterií na vnitřních stěnách vodovodních potrubí, včetně bakterií) nebo z těch částí vodovodní sítě, kde voda protéká málo, zkrátka, ve vodě se mohou vyskytnout nevhodné mikroorganismy nebo příliš vysoký počet běžně přítomných bakterií. Toto všechno se týká také vnitřních vodovodů.

Během delší doby stagnace vody při teplotě více než 20 °C se mohou ve vašem vnitřním vodovodu pomnožovat plísně a bakterie, jejichž výměšky mohou vést k vytváření nepěkných, slizovitých povlaků na místech, z nichž vodu odebíráte (mohou také negativně ovlivnit pach  a chuť vody). Proto také, čím pravidelněji a častěji odebíráte vodu na všech odběrových místech, tím spolehlivěji získáte zdravotně, hygienicky a senzoricky nezávadnou pitnou vodu.

KANALIZACE

·         Maximální míra znečištění odváděných odpadních vod

Maximální míru znečištění odváděných odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebu stanovuje vodoprávním úřadem schválený Kanalizační řád, zpracovaný podle požadavku § 14 odst. (3) zákona č. 274/2001Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a náležitostech dle § 24 prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb. v platném znění. Kanalizační řád vždy obsahuje základní podmínky pro napojování na kanalizaci, výčet typů odpadních vod vyžadujících předčištění, výčet závadných látek (které nejsou odpadními vodami) jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno, limity znečištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace a způsob kontroly množství a kvality odváděných odpadních vod.

 

Text z kanalizačního řádu:

 

8.      NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ MNOŽSTVÍ A ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE

 

Stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění odpadních vod z občanské vybavenosti               a průmyslových odpadních vod vychází z celkové bilance znečištění a množství odpadních vod, které je možné do čistírny odpadních vod přivést, aniž by došlo ke zhoršení čistícího efektu nebo k poškození kanalizační sítě.

Provozovatel kanalizace je oprávněn odmítnout vypouštění odpadních vod s mírou znečištění vyšší než uvedenou v tabulce č. 2, pokud toto znečištění může ohrozit provoz kanalizace a ČOV, kvalitu vypouštěné odpadní vody z ČOV a kvalitu vzniklého kalu.

Do kanalizace mohou být vypouštěny odpadní vody jen v míře znečištění stanovené                v následující tabulce:

 

Tab.č.2

Ukazatel	Symbol	Maximální koncentrační limity kontrolního dvouhodinového směsného vzorku**) (mg/l)
Reakce vody	pH	6,0 - 9,0
Teplota vody	t	40oC
Biochemická spotřeba kyslíku	BSK5	500
Chemická spotřeba kyslíku	CHSKCr	1000
Nerozpuštěné látky	NL	500
Rozpuštěné anorganické soli	RAS	800
Dusík dusitanový	N-NO2	0,5
Dusík amoniakální	N-NH4+	100
Dusík anorganický	Nanorg	150
Dusík celkový	Ncelk	170
Fosfor celkový	Pcelk	3
Kyanidy celkové	CN-celk	0,2
Kyanidy toxické	CN-tox	0,1
Nepolární extrahovatelné látky	NEL	0,5
Extrahovatelné látky	EL	1
Tuky,oleje rostl.a živoč.původu	TO	5
Adsorbovatelné org.vázané halogeny	AOX	0,1
Tenzidy anioaktivní	PAL-A	2
Rtuť	Hg	0,0005
Měď	Cu	0,2
Nikl	Ni	0,1
Chrom celkový	Crcelk	0,1
Chrom šestimocný	Cr6+	0,01
Olovo	Pb	0,05
Arsen	As	0,05
Zinek	Zn	1,0
Kadmium	Cd	0,001
Selen	Se	0,005
Vanad	V	0,01
Stříbro	Ag	0,01

 

V případě napojení nového provozu, který je producentem odpadních vod průmyslového charakteru, budou před napojením projednány podmínky pro vypouštění – množství a limity znečištění vypouštěných odpadních vod do veřejné kanalizace.

Odpadní vody musí být před vypouštěním do veřejné kanalizace předčištěny tak, aby jejich znečištění nepřekročilo výše uvedené limity.

 

Zjistí-li vlastník nebo provozovatel kanalizace překročení limitů (maximálních hodnot), bude o této skutečnosti informovat vodoprávní úřad. Krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností uplatňují sankce podle § 32 – 35 zákona č. 274/2001 Sb., v platném znění.

 

·         Způsob zjišťování množství odpadní vody:

Způsoby zjišťování množství odpadních vod jsou v souladu s § 16 zákona 274/2001 Sb., a to:

 

-    ve stejné výši jako vodné tedy odečtem vodoměru 1x ročně

 

c) Technické požadavky na kanalizační přípojky a na vnitřní kanalizaci:

Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojku pořizuje na své náklady vlastník připojené nemovitosti, není-li dohodnuto jinak, a stává se tak jejím vlastníkem.

Vnitřní kanalizace je potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě i srážkových vod, z pozemku nebo stavby až k místu připojení na kanalizační přípojku. Vnitřní kanalizace je součástí budovy.

Technické požadavky: 

1. Vlastník nemovitosti, který se rozhodne napojit tuto nemovitost na kanalizaci nebo realizovat úpravy na stávající kanalizační přípojce či na stávající vnitřním kanalizaci, musí předložit provozovateli projektovou dokumentaci stavby nebo stavebních úprav k vyjádření. Bez kladného vyjádření provozovatele nelze dotčenou kanalizační přípojku realizovat.

2. Projektová dokumentace na kanalizační přípojku nebo její úpravy a na vnitřní kanalizaci nebo její úpravy musí obsahovat tyto náležitosti:

- technickou zprávu

- výpočet produkce splaškových odpadních vod a vod dešťových

- přehlednou situaci v měřítku 1:500 (případně 1:1000) včetně zákresu přilehlých objektů a inženýrských sítí v místě křížení, či v souběhu

- půdorys v měřítku 1:50 (případně 1:100) včetně uvedení světlosti a materiálu přípojky a zakreslení revizních kanalizačních šachet, čistících kusů a případných ostatních objektů (zpětné klapky, odlučovače, lapače apod.)

- podélný profil kanalizační přípojky s kótováním a s vyznačením úrovně podzemních podlaží a úrovně přilehlého odvodňovaného terénu

- stavební výkres revizní kanalizační šachty

3. Projekční řešení kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace musí respektovat tyto požadavky:

a) Při návrhu a realizaci kanalizační přípojky jsou vlastníci připojených pozemků povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, zajistit péči o tyto pozemky tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny (zákon č. 254/2001 Sb. – zákon o vodách v platném znění).

b) Je-li v lokalitě vybudován systém oddílné kanalizace (splašková a dešťová kanalizace), musí napojované přípojky toto rozdělení respektovat. Kanalizační přípojkou do veřejné kanalizace není dovoleno odvádět povrchové nebo podzemní vody (balastní vody).

c) Odpadní vody vypouštěné do veřejné kanalizace musí splňovat limity určené platným kanalizačním řádem.

d) V případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do kanalizace odpadní vody přes septiky ani přes žumpy.

e) Území nad kanalizační přípojkou v šířce 0,75 m od osy potrubí na obě strany nesmí být zastavěné, ani osázené stromy. V tomto prostoru je možné provádět stavební práce jen se souhlasem provozovatele kanalizace.

f) Minimální odstupové vzdálenosti od ostatních sítí musí splňovat ČSN 73 6005.

g) Kanalizační přípojka má být co nejkratší, v jednotném sklonu (minimální sklon pro přípojky DN 150 je 2% a pro přípojky DN 200 1%), v přímém směru a kolmá na stoku.

h) Minimální vnitřní profil kanalizační přípojky je DN 150.

i) Potrubí musí být uloženo do nezámrzné hloubky, dle určení projektanta přípojky.

j) Zařízení, která se nacházejí pod hladinou zpětného vzdutí ve stoce, na kterou je nemovitost připojena, nesmí umožňovat zaplavení budovy zpětnou vodou. Ohrožené prostory a zařízení se musí chránit technickým opatřením.

k) Materiál použitý na výstavbu kanalizační přípojky musí být vodotěsný a odolný proti mechanickým, chemickým, biologickým a jiným vlivům protékajících odpadních vod a proti agresivním účinkům okolního prostředí. Použitý materiál musí být doložen atesty v českém jazyce. Pro nově budované kanalizační přípojky bude použit vhodný materiál např. kamenina, různé druhy plastu (PVC, PP, PE), sklolaminát, kanalizační tvárná litina. Nevhodný materiál je beton a ocel.

l) Přístupnost kanalizačních přípojek je nutné zajistit vstupními šachtami nebo čistícími kusy umístěnými obvykle na hranici pozemku napojované nemovitosti.

4. Vlastní připojení nově vybudované kanalizační přípojky na kanalizační stoku či předbudovanou část kanalizační přípojky je možné teprve po kolaudaci kanalizační stoky a na základě uzavření smluvního vztahu s provozovatelem kanalizace a po doložení geodetického zaměření skutečného provedení přípojky provozovateli. Vlastní napojení musí být písemně odsouhlaseno provozovatelem kanalizace.

 

 

 

·         Možnost přerušení nebo omezení odvádění odpadních vod:

Možnost přerušení nebo omezení odvádění odpadních vod uvedením způsobu náhradního odvádění odpadních vod, popřípadě o plánované odstávce a omezení odvádění odpadních vod související s údržbou nebo plánovanými opravami a způsob jejich oznámení.

Přerušení odvádění odpadních vod se řídí §9 odst. 6 zákona 274/2001Sb. o vodovodech a kanalizacích v platném znění.

Náhradní odvádění odpadních vod je zajišťováno v mezích technických možností a místních podmínek.

 

Provozovatel je oprávněn přerušit odvádění odpadních vod do doby, než pomine důvod přerušení nebo omezení:

 

·         při provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních pracích

·         nevyhovuje-li zařízení odběratele technickým požadavkům

·         neumožní-li odběratel provozovateli, po jeho opakované písemné výzvě, přístup                           k vodoměru, přípojce nebo zařízení vnitřní kanalizace za podmínek uvedených                      ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 6,

·         bylo-li zjištěno neoprávněné připojení kanalizační přípojky

·         neodstraní-li odběratel závady na kanalizační přípojce nebo na vnitřní kanalizaci zjištěné provozovatelem ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 3 dny,

·         při prokázání neoprávněného vypouštění odpadních vod

·         v případě prodlení odběratele s placením podle sjednaného způsobu úhrady stočného po dobu delší než 30 dnů.

 

Při zjištění poruchy kanalizační sítě volejte bezodkladně na tel. číslo 584 437 129 nebo                         mobil 725 132 699.

 

·       Reklamační řád

 

Ø  viz. složka Vodovody a kanalizace » Reklamační řád

 

 

·         Možnosti omezení odvádění srážkové vody do kanalizace

 

Napojení srážkových vod do kanalizačních stok ve správě města Žulová není žádoucí, a proto je uplatňována zásada likvidace srážkových vod na pozemku stavebníka, a to akumulací s následným využitím, vsakováním nebo výparem, případně kombinací těchto opatření.